Veřejná sbírka 2022

 Vážení přátelé,

       stejně jako v roce 2021, tak i v letošním roce jsme díky pochopení společnosti HV izol s.r.o. mohli vyhlásit veřejnou sbírku, která bude věnována Nelince, Johance (a její MŠ v Tasově) a Martinovi. 

     Na podporu veřejné sbírky se i letos uskuteční benefiční štafetový závod čtyřčlenných družstev Honter cup, jehož startovné je přímo převáděno na transparentní účet veřejné sbírkyS obrovskou pokorou se budeme snažit dotáhnou tento projekt do zdárného konce. I proto Vás touto cestou prosíme o pomoc. Nenechte nás v tom!

       Moc děkujeme za všechny Vaše finanční i věcné dary, za každou pomoc i šíření tohoto projektu, děkujeme, že si najdete čas a přijedete si zazávodit pro dobrou věc...

                                                                                                                   ...pomáhat je normální

                                                                                                                   za organizárory - Jan Stupka 


                                                        Osvědčení o konaní veřejné sbírky



Finanční dary můžete zaslat prostřednictvím QR kódů ve vaší bankovní aplikaci, nebo si zvolit libovolnou částku dle Vaší štědrosti a zaslat ji na transparentní účet vedený u FIO banky číslo: 2902126357/2010


         NELINKA -první příběh 2022

Náš příběh začal v roce 2011, kdy se Nám narodilo Naše druhé dítě, dcera Nelinka. V prvním roce života již dostala diagnózu centrální hypotonický syndrom. Ochablost svalů kombinovanou s psychomotorickým opožděním. Začal kolotoč všemožných vyšetření a rehabilitačních pobytů. I když po malých krůčcích, ale Nelinka se postupně zlepšuje. Její první pohyb začal ve třech letech, kdy se naučila šoupat po zadečku a tímto pohybem se dostala, kam sama potřebovala. V šesti letech se naučila střídat nožky a byla schopná se za pomoci držení za ruce dělat krůčky. Teprve v 10 letech jsme se dočkali prvních samostatných kroků, které jsou pro Nás velkým zázrakem a velkou odměnou za všechno to úsilí. Nelinka nyní navštěvuje speciální školu ve Svitavách, kde ji pomáhá její osobní asistentka. Do školy chodí moc ráda. Miluje společnost dětí a aktivity, které ve škole každý den dělají. Protože ve škole tráví hodně času a správné sezení je pro tyto děti moc důležité, chtěli bychom ji pořídit speciální rostoucí židli a rostoucí stoleček. Tento nábytek je vhodný pro děti od 4 let až do dospělosti a to díky nastavení, které tento nábytek poskytuje. Pořizovací cena židličky je 8941 Kč a stolečku 10877 Kč. Pomůcky jsou k vidění na stránce www.delso.cz

(převzato a zveřejněno se souhlasem Nelinčiny maminky)


        Johanka - druhý příběh 2022

Dnes jsou Johance 4 roky, ale její nelehký příběh se začal psát ještě dříve, než se narodila. Mamince lékaři oznámili, že se jí narodí dítě bez ručičky a že toto postižení může být kombinováno mentálním postižením. Přes tyto neradostné prognózy se maminka Johanky odmítla vzdát a rozhodla se bojovat.

A tak se narodila Johanka. V sedmém měsíci těhotenství, malinkatá, krásná holčička, které dal život do vínku jen jednu zdravou ručičku...

Jak říká maminka Johanky: zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem tuhle skutečnost přijala. Styděla jsem se a Johance postiženou ručičku stále zakrývala. Chtělo to čas, abych se s tím vyrovnala... Pak jsem musela přijmout i další, dříve avizovanou zprávu. Johančin vývoj se zpomaloval a byla jí diagnostikována porucha autistického spektra - mentální retardace II. stupně. Do toho se Johance narodila sestra Anička. Byla to hodně náročná doba...

Naštěstí se v životě objevují okamžiky a hlavně lidé, kteří nám dodávají nejen naději, ale i odvahu jít dál. Tím člověkem byla pro Johanku paní ředitelka Marcela Tomšejová z MŠ v Tasově, okr. Hodonín. Osvícená žena s kolektivem stejně smýšlejících učitelek už měla jednu zkušenost se zařazením hendikepovaného dítěte do běžného dětského kolektivu. Johanka byla přijata mezi zdravé děti a v péči tamních paní učitelek si začala osvojovat návyky dětí, které jsou tak normální pro všechny zdravé děti a tak výjimečné pro děti s postižením, jaké má Johanka. Prozatím hlavní změnu vidí maminka u Johanky v lepšící se komunikaci.

Vraťme se ale k tomu, proč jsme se Johanku rozhodli podpořit. Absence podstatné části horní končetiny negativně ovlivňuje správný vývoj páteře. Pro její lepší vývoj bylo doporučeno cvičení na trampolíně, která bude nejen posouvat Johančiny motorické schopnosti, ale zároveň bude zpevňovat svalstvo kolem páteře. Takže ano, trampolína pro Johanku. Ale nebyl by ten příběh úplný, kdybychom nezveřejnili přání Johančiny maminky. Ta by si moc přála trampolínu nejen pro Johanku, ale i pro všechny děti z MŠ v Tasově.

A protože paní ředitelka s tímto návrhem souhlasí, bude naše sbírka zahrnovat nákup trampolíny pro MŠ Tasov, okr. Hodonín.

No a tady je ta parádní věcička! Co říkáte? To dáme, že!

(zveřejněno se souhlasem Terezy Juračkové)


            Martin - třetí příběh 2022

A letošním třetím a zatím i posledním příběhem je staronový příběh Martina Žižlavského. Martin je naše srdcovka a vlastně i takový ambasador projektu Honter cup. Je krásným příkladem pro ostatní, kterým nepřízeň osudu něco vzala, odepřela, ale možná, že i hodně dala. Stejně tak, jako neustále sledujeme příběh našeho prvního bojovníka Vaška, sledujeme i Martina a rádi bychom tímto způsobem podpořili jeho snahu probojovat se mezi elitu v závodech MČR sidecarcrossu a stejně, jako v loňské sezóně, posbírat nejen zkušenosti, ale i body v seriálu MS.

V březnu roku 2017 vyrazil Martin Žižlavský, student prvního ročníku šumperského gymnázia, se třídou na lyžařský výcvik do Ski Resortu. Součástí střediska je i celoroční bobová dráha. Otevřený bob zde jede z kopce po kolejnici, jako když frčíte na pouti po horské dráze. Bezpečnost jezdce by měl zajistit bezpečnostní pás. Nic, co by mělo sportovce tělem i duší, jakým je Martin, jakkoli ohrozit. Před druhou zatáčkou chtěl ale Martin zamávat kamarádovi. Hned po zamávání sice vrátil ruce na držadlo, ale už se mu nepodařilo chytit tak pevně madlo, když začala při nájezdu do zatáčky působit odstředivá síla.

Ta jej začala z bobu vynášet a bezpečnostní pás, místo aby ho zachytil, se stále povoloval a natahoval, jako v autě. "Pás mě neudržel a málem jsem z toho bobu vypadl. Noha se mi dostala ven a zahákla se do té železné konstrukce. Nakonec mě to hodilo zpátky do bobu, ale už bohužel bez nohy. Ta tam zůstala," vzpomíná Martin Žižlavský na děsivý okamžik, o kterém dnes mluví v klidu a bez emocí.